ADHD má často emoční původ, a to z traumat v dětství

Už před několika lety jsem objevil knihy a přednášky doktora Gabora Maté, jeho výzkum naprosto změnil můj pohled na ADHD a jak k němu přistupovat. Většina lidi si myslí, že ADHD je způsobeno primárně geneticky, k některým z vás se možná i dostaly pojmy typu „vývojová porucha“, i tohle je ale velmi obecné. Co to znamená? Co se může ve vývoji člověka „pokazit“, že se u něj vyvine ADHD?

Dr. Maté není jen výzkumník ADHD, on sám s touto poruchou zápasil celý život, například jeho patologická závislost na CD s klasickou hudbou vyvrcholila až tím, že jakožto doktor během porodu náhle přenechal rodičku na starosti sestričkám a vyběhl ven do obchodu koupit si další hudební CDčka…

To, že Dr. Maté celý život trpí ADHD podle něj není náhoda, není to genetika, počátek jeho problému tkví v jeho emocích, konkrétně těch, které zažíval v nejrannějších a nejkritičtějších chvílích svého života. Mladý Gabor Maté se narodil své židovské matce před koncem 2. světové války v Maďarsku a už od narození téměř neustále plakal.

Když k nim jednoho dne přišel jejich rodinný doktor, jeho matka na něj okamžitě vyhrkla „Prosím, pomožte mi, můj malý Gaborek neustále plače!”, načež pan doktor odvětil „Paní Maté, já udělám, co budu moci, ale musím vám rovnou říct, že všechny židovské děti mi v teď pláčou…“.

Připomínám, že to byl stále průběh 2. světové války a protižidovská kampaň nacistů byla v plném proudu, všichni židé v evropě žili pochopitelně v obrovském strachu a stresu, Gaborova matka a všechny ostatní židovské ženy nebyly vyjímkou…

Dnes už je velmi dobře vědecky známo, že děti v prvních letech svého vývoje, a dokonce i před porodem silně absorbují všechny emoce matky, anebo jejich absenci. Dítě si v této kritické vývojové fázi vytváří mapu světa a jeho místě v něm, jeho mozek a nervový systém vytváří adaptace odpovídající signálům, které přijímá. Pokud je například i milující matka v těžkém psychickém stresu, nemůže být pro své dítě emočně přítomná, a to má zpravidla devastující účinky na vývoj jeho emočních a dokonce i praktických schopností.

Malé děti, zhruba do 4-5 let, ještě nemají dobře vyvinutou takzvanou teorii mysli, to znamená, že ještě nedokážou chápat, že existují ostatní lidé, kteří mají jiné emoce, záměry, myšlenky a potřeby než oni sami. Svět se tedy točí kolem nich. Tohle vnímání světa má ale jeden kriticky důležitý dopad – pokud jste malé dítě, vše co se vám v životě stane je VAŠE VINA.

Pokud je tedy například matka dítěte ve velkém stresu, nemůže s ním být hlavou ani emocemi i když je hned vedle něj, a pro dítě je to obrovské utrpení. Co je ale ještě důležitější je to, jak jeho mysl na toto utrpení reaguje. Spouští se zde obranné mechanismy – ta emoční bolest je pro dítě tak silná, že ji nedokáže zvládat a mozek začne tedy dělat co je potřeba pro to, aby tu bolest „vypnul“.

V tomto krátkém videu můžete vidět účinky emočně nepřítomné matky na ditě:

https://www.youtube.com/watch?v=apzXGEbZht0&t=2s

Dr. Maté tento fenomén nazývá „tuning out“, přeloženo jako „odpojení“, mozek začne negativní i pozitivní emoce vypínat a jakoby posílat to dítě „někam jinam“ aby toto trápení nemuselo snášet. A už tady můžeme vidět počátky tzv. daydreamingu, tedy snění během dne. Pokud se člověk vyvíjí za podmínek, při kterých se jeho mysl neustále snaží utíkat před bolestí někam pryč, není pak divu, že se mozek vyvine s „poruchou pozornosti“.

Části mozku zodpovědné za udržování pozornosti, sebedisciplínu, emoční regulaci, vnímání času a některé pohybové funkce se tedy pochopitelně vyvíjí pomaleji. Proto jsou lidé s ADHD často vnímání jako roztržití, nedochvilní, nepořádní a někdy i emočně nestabilní. Dostávají pak i různé diagnózy jako deprese, úzkostná porucha, dyspraxie, disgrafie atd., které jsou často jen dalšími symptomy neléčené ADHD a neléčeného traumatu.  Často také trpí závislostmi, jejichž cílem je zase útěk od přítomnosti a zvládání bolesti.

S Dr. Maté jsem dával celkem extrémní příklad, jako děti jsem však velmi citliví, a traumatizovat dítě a nepřímo tak způsobit psychické potíže včetně ADHD je bohužel velmi lehké, často i v milující rodině.

Mezi nejčastější příčiny patří:

• Rodiče ve stresu
• Rodič s psychickou poruchou nebo traumatem
• Rozvod rodičů v raném věku
• Velmi přísní rodiče, jejichž láska je podmíněná výkony ve škole, práci atd.
• U mužů často: Emočně vydírající nebo přísná matka (když neděláš to co chci, budu smutná-naštvaná)
  • „Musím být hodný, jinak bude maminka zklamaná.“
• U žen často: Emočne distancovaný otec nebo otec, jeho lásku si holka musí zasloužit výkonem (např. kupuje mi věci, ale doopravdy se o mně nezajíma a netráví se mnou čas)
  • „Musím být dokonalá premiantka, jinak mně tatínek nebude mít rád“
• Šikana ve škole (od žáků nebo i od učitelek)
• Sexuální zneužívání
• Nehody při porodu (pupeční šňúra kolem krku)
• A spousta dalších…

 

DŮLEŽITÉ: Emoční model ADHD není o hledání viníka, je o hledání příčíny, aby se dítě (anebo dospělý s ADHD) i rodič mohli efektivně léčit. Problémy nastávají zpravidla protože rodiče dětí s ADHD byli obvykle sami traumatizováni a nebo řeší své vlastní psychické a životní problémy, často potřebují pomoc stejně, jako díte, a někdy je dokonce lepší začít s léčbou nejdříve u rodiče. Obzvlášť rodiče malých děti můžou často žasnout, jak se jejich dítě začne zlepšovat když se oni sami začnou dávat do větší psychické pohody.

 

Co s tím dělat?

Je zde i velký prostor pro optimismus, a to paradoxně právě pro to, že ADHD může být způsobeno psychickými traumaty.

Trauma z dětství (i z dospělosti) je totiž dnes už možné velmi efektivně léčit, a když se začnou léčit tato traumata, tak z mé zkušenosti i ty symptomy ADHD se začnou zlepšovat. Čím méně totiž naše mysl potřebuje utíkat před bolestí, tím lehčí je pro ni zůstávat v přítomném okamžiku. Mozek a mysl se pak začínají uzdravovat…

Pro léčbu traumat a psychických potíží silně doporučuji typy terapií, které působí přímo na naše tělo, podvědomí a nervový systém, ty nejúčinnější, které znám jsou:

·         EFT – Emotional freedom technique (technika emoční svobody)

·         IFS – Internal Family Systems (práce s našimi vnitřními částmi a podosobnostmi)

·         Somatic experiencing  – (tělesné vnímání)

·         Holotropní dýchání – (léčivé dýchání vyvinuté prof. Stanislavem Grofem)

·         Klinické terapie s použitím psychedelik

 

 

 

 

Pro více informaci doporučuji tyto knihy:

Roztěkaná mysl (Původ a léčení poruch pozornosti)

Držte si své děti (výchova a vývoj dětí)

V říši hladových duchů (původ a léčba závislostí)

Probouzení tygra (léčba traumat)

 

Pokud vás zajímá více o traumatech a ADHD, kontaktujte mně zde nebo na facebooku, rád zodpovím vaše otázky anebo vás navedu na další zdroje. 🙂

Poznámka autora: ADHD a spojené poruchu jsou velmi komplexní, jejich příčiny mohou být různé a zpravidla je to kombinace více faktorů, jako jsou například genetické predispozice, socialní prostředí ve vývoji, psychické a fyzické trauma, tělesné zdraví, strava a spousta dalších. Tento článek se zaměřuje cíleně jeden komponent tohoto tématu – emoční a vývojové vlivy.