Stojíš si takhle po práci v řadě v Lidlu u pokladen, kupuješ si něco na večeři. Za 15 minut ti venku od zastávky jede autobus domů, další jede až půlhodinu po něm. Nevadí, tenhle stiháš s přehledem. Nebo ne? Najednou si uvědomíš že člověk před tebou se rozhodl udělat si nákup na 2 týdny dopředu, zrovna v Pátek v 5 večer. Výkládá a vykládá, zdá se že jeho nákupní vozík je snad bezedný. Ve výsledku nákup zabere celou délku nákupního pásu.
Nevadí, pořád stíháš. Když je ale nákup těměř hotový, přichází na řadu pečivo – nová prodavačka tráví věčnost listováním než najde kód na vanilkového šneka s čokokousky, nakonec se stejně musela zeptat vedlejší kolegyně Miluny. Chvála bohu, už budu na řadě!
Těšíš se moc brzy. Přícházi na řadu prací prášek Ariel. Zákazník, který ho kupuje se diví, že stojí víc než by měl – vždyt měl být v akci! Oba dva se s prodavačkou shodnou, že nejlepší čas a místo, kdy se o tom dohadovat, je právě teď a právě tady. Když se to konečně po pár minutách vyřeší, jsi konečně na řadě ty, prodavačka všechno odpípá, rychle zaplatíš, naházíš věci do tašky a běžíš na zastávku. Bus je zrovna tam, doběhneš k němu zrovna když se zavřou dveře, podíváš se na řidiče – ten tě má na háku a jede do hajzlu…
A vztek je tu. Pokládáš otázku – stojí mi to za to se takhle nasrat za takovou blbost? Možná si ale pokládáš ještě lepší otázku – proč se kvůli tomu vztekám ještě teď? Je totiž stále Pátek, teď už ale 7 hodin večer, dvě hodiny po dané události, o které ty sám víš, že to nebyla žádná katastrofa. Tak proč tě to ještě teď sere? Jak j sis ten plamen vzteku donesl od zastávky až sem? Odpověď je jednoduchá – jak má takový plamen uhasnout když mu neustále přiléváš benzín?
Nemohl si ten člověk nakoupit jindy než v Pátek večer?? – Přilejme trochu benzínu.
To ta prodavačka není ani schopná najít v tabulce kousek pečiva? – A šup tam další kapku!
To nemohl ten autobusák prostě otevřít dveře a vyjet o 10 sekund později? – A ještě dvě!
Hlavně že vždycky když cěkám na bus tak má několik minut zpoždění ale v ten JEDEN den kdy běžím přesně na čas se autobusák rozhodl že bude krásně na čas. – Hop tam s celým kanistrem! Jen ať nám to neuhasne!
Takhle ještě spousta z vás bude nadávat celou cestu po tom co je při výjezdu odsekl jiný řidič. Ještě druhý den budeš nenávidět Regiojet protože kvuli zpoždění vlaku jsi nestihl letadlo. A kdoví co dalšího. Většina lidí si ale neuvědomuje jednu věc – emoce vztahující se na konkrétní události přežívají pouze na našich myšlenkách, a například vztek sám o sobě často nevydrží déle než pár desítek sekund pokud ho jen nebudeme neustále přikrmovat.
Většinu našich negativních emocí si tak vytvaříme a udržujeme my sami.
Co si z toho vzít? Přístě až si všimneš, že tě neco pořádně rozhodilo, vzpomeň si na ten obrázek vpravo a řekni si:
Je to pro mě tak důležité? Chci přilévat dále?
Dopamin, emoce a tvůj svět
Aneb co mě amfetamin naučil o podstatě lidské mysli…
Možná už jsi slyšel o dvou lidských neurotransmitterech, Dopaminu – molekule motivace a Serotoninu – molekule štěstí a spokojenosti. I kdyby ne, tak alespoň díky základnímu vzděláni z biologie nějak tak víš, že v těle jsou “nějaké ty hormony, že jo” a že tyto hormony určují tvoji náladu. Tohle je ale, velmi mírně řečeno, špatně p(r)odáno…
Měl/a jsi už někdy kokain? A co Heroin? A nebo snad čistý Metamfetamin?
Pravědpodobně ne. Já taky ne.
Od mých 19 do mých 25, tedy 6 let jsem ale bral na léčbu ADHD lék Ritalin, neboli metylfenidát. Je to stimulant příbuzný amfetaminům. Metylfenidát je takzvaný Dopamin Reuptake Inhibitor. Hezky česky a velmi zjednodušeně to znamená, že je to látka, která umožní vyplavenému Dopaminu v mozku a nervovém systému zůstat déle. To zapříčiní, že v danou chvíli tam bude toho Dopaminu podstatně více. Dopamin je mimo jiné naprosto klíčová látka pro soustředění a paměť. Co je pro nás teď důležité je, že Dopamin je primární zdroj naší motivace.
Motivace znamená pozitivní emoce vztahující se k tomu co chceme a co děláme, ať už v danou chvíli a nebo budoucnu.
Někdy si říkám, že každý člověk by měl alespoň za život jednou zkusit nějaký pořádný Dopaminový stimulant! Nejedná se ani tak o doporučení, jakožto spíše o myšlenkový experiment, který slouží ke zdůraznění důležité pointy. Ta pointa je, že každý by si měl vyzkoušet, alespoň jednou, alespoň na chvíli, jaké to je, když z ničeho nic máte tělo plné molekuly motivace, energie a optimismu. K čemu je to dobré?
Co se stane, když si dáš Ritalin.
Ritalin je stále jen legální lék na předpis, a není ani zdaleka tak silný jako “opravdové drogy” jako je třeba kokain. Člověk, který by ho požil aniž by o tom věděl by si ani nemusel uvědomit, že je něco jinak. Já sám jsem si ani první týdny neuvědomoval, že se něco děje když jsem ho začal brát. Po pár měsících, a obzvláště po pár letech pravidelného užívání jsem si ale vybudoval hlubokou pozornost a uvědomění k tomu, co se ve mě děje když si ho vezmu.
Představ si, že jsi ještě na střední, sedíš v lavici, nudíš se. Předmět tě nezajímá, nemáš ani nijak zvláště dobrou náladu, možná jsi skoro až ve velmi lehké depresi, máš pochyby o sobě i o svém životě. Najednou se ale začínáš pomalu ale jistě cítit líp a líp. Už neusínáš nudou, naopak máš spoustu energie, máš chuť něco dělat! A cokoliv, co v danou chvíli děláš je najednou zajímavé, zábavné, smysluplnné. I to nudné čtení na hodině Čestiny je najednou vlastně celkem dost zajímavé. Máš větší chuť ptát se na otázky, zajímat se, dokonce i mluvit lidmi kolem tebe. Ale nejsi jen motivovaný do přítomného okamžiku, cítíš najednou zároveň i velmi silný optimismus ke své budoucnosti, k tomu co budeš dělat dnes, zítra, za 10 let. Cítíš se sebevědomě, všechno zvládneš, všechno je možné. A neděje se to jen v tvé hlavě, ty podle toho i jednáš. Děláš věci, které mají přímý pozitivní dopad na tebe, možná i na lidi ve tvém okolí. Lépe se soustředíš v hodině, pilněji pracuješ. Děláš víc všech těch věcí, které jsi chtěl dělat, i těch, do kterých se ti nechtělo, ale jsou potřeba. A děláš vše lépe, rychleji! A baví tě to, všechno tě to baví! Jsi i více otevřený a společenský v interakci s lidmi kolem tebe! Svět je najednou vlastně velmi fajn místo, a nejen že je, máš pocit, že bude a že vždy byl…
Ano, jak jsem řekl, “a vždy byl”. Tvé emoce, a s nimi spjaté myšlenkové nastavení neovlivňuje jen tvou přítomnost a tvou budoucnost, ovlivňuje I tvou minulost. I když se podíváš zpět, zjistíš že dobré vzpomínky jsou snad ještě lepší, a hlavně negativní vzpomínky nejsou až zas tak hrozné. Je teď lehčí je vnímat je jako cenné zkušenosti, než pouhé útrapy. Máš v tu chvíli větší tendenci vnímat sám sebe ne jako oběť svého příběhu, ale jako jeho hrdinu.
Na tomhle příkladu jde dobře vidět, jak změna nálady sama o sobě přímo změní typ našich myšlenek a tím pádem všechno, co děláme. Mohli by jsme tu stejně barvitě popsat ten samý případ, ale opačně – člověka v depresi, ta je často spojována mimo jiné s nedostatkem toho druhého neurotransmitteru – Serotoninu. Takový člověk téměř není schopný produkovat pozitivní myšlenky a vykonávát s nimi spojené činy. Někdy i jen dát si sprchu se pak může zdát jako hrdinský výkon. Myslím si, že už teď ale chápeš pointu…
Tvé neurotransmittery mění tvou náladu, a tvá nálada mění celý tvůj svět.
Co si z toho vzít?
Tvá nálada NENÍ TRIVIÁLNÍ, ona ovlivňuje to, jak vidíš celý svět a jak v něm jednáš.
Příště, až se budeš zase cítít nahovno, uvědom si, že jsi ve stavu, který ti neumožnuje vidět řešení tvých problemů.
První krok tedy není: „Co můžu vymyslet a vyřešit?“
První krok je: „Co můžu v tuhle chvíli udělat pro sebe?“
Jaké nástroje ti pomohou měnit tvou náladu a tvůj svět? Čti dále…
